dieta

chci se živit Emocí
sbírat slzy
ten okamžik obrovských lesklých očí který činí člověka lidským

jíst Slunce
Kamení
pít Vítr
tak to přece říkal Rimbaud

hltat rychle
bezmyšlenkovitě
střepy
krev
shnilé listí

Slunečnice
vybuchuje
žlutá
absolutní žlutá se rozlije po místnosti
máš trochu na obličeji, nech mě-
natáhnu ruku-

nemám právo živit své tělo
ztratila jsem je
stejně jako Klid
někdy dávno
možná jsem je nikdy neměla
nebo mi je někdo vzal
upřímně nevím

jíš?
cos měla na oběd?

chci říct že nic

chci zabránit svému tělu se bránit

"táhnout tělo za sebou jako kouli"
ráno jsem se probudila
s těmito písmeny vydřenými v deníku
v duši
v hrudní kosti
roztřesenou horečnatou rukou

chci přestávat existovat
pomalu
nepozorovaně
se vytrácet
z obrázků fotografií videí vzpomínek myšlenek
až zmizím úplně
jako když v zimě pára od úst
utíká

"nejsem
neexistuju"
jaká Něha v těchto slovech, Čistota a Bílo
jako když ležíte v horké vaně a vaše kůže je už dočista červená a bolí to ale jste Čistí

nechci Tělo
zklamává mne a já jej
rozvedu se s ním
"neslučitelné rozdíly"
hodím mu rozvodové papíry na stůl do hromady posmrkaných kapesníků a hrnků vychladlého čaje
podepiš to
naléhám
děti si nech
byt si nech
nic nechci jenom
Nebýt