.

Ostrihala jsem si vlasy. Nejsem holka. Nejsem. Je to tezky nebyt. Precetla jsem sartrovu zed a ctu hodne ginsberga ve vane a mota se mi hlava. Studena vana a az moc horka voda a ja se schoulim do klubicka a nebudu. Mokre zbytky vlasu se mi lepi na oblicej. Prozila jsem krasne dny s divkami ktere jsou memu srdci mile - jedly jsme spagety a pily vino a smaly se a v deset vyrazily do brnenskych kavaren ze kterych jsme se vracely po pulnoci a vecerely ve dve rano. Vykourila jsem mnoho cigaret a tancovala plna radosti a mozna i krasy - jak jen to u cloveka jako jsem ja jde - ale ted mi prijde ze se topim. Znovu. Ja uz ani jiny pocit neznam a je nudne ze o nem porad pisu ale pronasleduje me po cely muj zivot. Svira mi hrdlo a plice plni vodou a ja jakobych pro vsechnu tu ledovou vodu okolo sebe nemohla nic videt slyset citit. Bojim se ze me jednou vlny doopravdy pohlti a nebudu proti tomu moci nic udelat. Prijde mi ze me moje vlastni mysl neposloucha a desi me to - nemuzu si pomoci